Skříteček pro štěstí NÁMOŘNÍK č.1228

Detailní popis produktu

Skříteček Námořníček – kluk s duší moře

Tento malý skřítčí kluk je připraven vyplout za dobrodružstvím!

Očička jsou vyšitá, plné zvídavosti a radosti.

Jeho tvářičku zdobí pořádný nosík, udělaný jako oválná bambule  pořádně přišitý— měkoučký a rošťácký, přesně jak se na malého námořníčka  sluší.

Pusinku má našpulenou, jako by se právě chystal zapískat na píšťalku nebo poslat vzdušný polibek.

Na krku hrdě nosí záchranný kruh — nejen jako ozdobu, ale jako symbol jeho statečnosti a ochoty pomáhat.

Je to kluk, který miluje vlny, vítr a vůni slaného vzduchu. Ideální společník pro každého, kdo má rád pohádky, lodě a trochu rošťáckého kouzla.

Mořínek a tajemství zlaté mušle

Kdysi dávno, v malém přístavním městečku, žil skřítek jménem Mořínek. Měl proužkované oblečení, černou čepičku se dvěma cípy a na ní vyšitý obrázek lodičky. Každé ráno sedával na molu, houpal nohama nad vodou a snil o tom, že jednou vypluje za vlastním dobrodružstvím.

Jednoho dne, když si leštil svůj záchranný kruh, zaslechl vítr, jak mu tiše šeptá: „Mořínku… Mořínku… Zlatá mušle tě volá…“

Zvědavý skřítek se vydal k majáku, kde žil starý racek Metud. Měl šedivé peří, kulaté brýle a hlas  připominající šustění starých map. Metud mu vyprávěl o tajemné zlaté mušli, která prý splní jedno přání tomu, kdo ji najde. Ale pozor — mušle se ukrývá na Ostrově zapomenutých map, kam se dostane jen ten, kdo má čisté srdce a odvahu.

Mořínek neváhal. Nasedl na svou loďku jménem Posel naděje — byla malá, ale pevná, s plachtou, která se třpytila jako ranní rosa. Plula tiše, jako by rozuměla každému šepotu vln.

Cestou potkal mluvícího mořského koníka, který mu pomohl najít správný směr, a zpívající medúzu, která mu darovala světélkující nit, aby se v noci neztratil.

Po třech dnech a třech nocích dorazil na ostrov. Tam, pod starým stromem s listy ve tvaru kotvy, našel malou truhlu. Uvnitř byla zlatá mušle — zářila jako slunce a tiše zpívala. Mořínek si přál, aby každý, kdo se cítí ztracený, našel svůj směr jako on.

A od té doby, když někdo v přístavním městečku ztratí naději, vítr mu zašeptá: „Mořínek ti ukáže cestu.....